Vyšehradské fórum 2019: Peníze jsou zpolitizované. Alternativy lze najít ve zlatu či kryptoměnách

Obavy z rostoucí politizace centrálních bank jsou velmi reálné, současné centrální bankovnictví a některé jeho nástroje jsou relativně mladé experimenty, které mohou mít nedozírné následky. Na sedmém ročníku Vyšehradského fóra se na tom shodli oba řečníci, profesor Josef Šíma a Dominik Stroukal. Jejich přednášky zároveň velmi otevřeně pojmenovaly slabiny a rizika současné měnové politiky.

‍

Josef Šíma: Dochází k „politizaci“ peněz a roste riziko inflace

Rektor vysoké školy CEVRO Institut profesor Josef Šíma ve své přednášce Peníze v rukou státu aneb Když jeden vládne všem upozornil, že náš bankovní systém i česká koruna stojí mimo tradiční tržní prostředí a prakticky fungují v zajetí politiky. Komerční banky si sice na první pohled konkurují, ale musí tak činit v prostředí těžce regulovaném národní bankou.

Centrální banky byly původně založeny jako nezávislí strážci stability systému, podle profesora Šímy však snaha vymanit jejich působení z vlivu politiků nebyla zcela úspěšná. Měnové politiky jsou příliš často zneužívány k naplnění politických cílů jednotlivých vlád. Měnová politika tak mimo jiné významně přispívá k nárůstu regulací v ekonomice a postupné ztrátě svobod. Dochází k „politizaci“ peněz a roste riziko inflace.

„Historie je dlouhým příběhem inflací způsobených vládami,“ domnívá se Šíma a dodává, že dopady i nízká inflace jsou mnohem závažnější než „pouhá“ ztráta kupní síly. Jako příklad uvádí přerozdělování bohatství uvnitř společnosti nebo politickou centralizaci. Navíc inflace nedopadá na celou společnost stejně. Většina společnosti sice zchudne, ale subjekty blízké centrálním bankám (například komerční banky) na inflaci vydělávají.

„Je proto potřeba budovat lepší povědomí o rizicích, křehkosti a zranitelnosti stávajícího měnového uspořádání. Zároveň bychom neměli klást překážky vzniku a rozvoji alternativ k užívání státních peněz, jako je zlato či kryptoměny,“ uvedl Šíma. Klíčovým úkolem celého finančního sektoru je podle něj zároveň naučit veřejnost poučeně a hodnotově investovat.

‍

Dominik Stroukal: Blíží se zombie apokalypsa?

Hlavní ekonom finanční skupiny Roklen Dominik Stroukal vystoupil na téma Sedm smrtelných hříchů kvantitativního uvolňování. Mladý ekonom je přesvědčen, že Česko stejně jako většinu světa čeká při zpomalování růstu ekonomiky kvantitativní uvolňování, tedy masivní nákupy aktiv centrální bankou. V kurzu budou hlavně dluhopisy a akcie, nelze ale vyloučit, že centrální banky budou nakupovat i jiná aktiva, prostředky k tomu mají neomezené.

Stroukal se čím dál méně konvenční měnové politiky obává. „Nafukujeme bubliny, vytváříme zombie firmy, měníme relativní ceny, uměle zlevňujeme vládám dluh, zvyšujeme nerovnost a předáváme centrálním bankám nové pravomoci,“ vyjmenoval některé hříchy současného ekonomického prostředí.

Otázka je, kde přesně se investiční bublina nafukuje. „Hledáme něco, co umíme jen hodně špatně měřit. Pokud bychom to měřit uměli, tak si bubliny snadno všimneme,“ upozorňuje Stroukal a nabízí teorii, že bublina se dnes může tvořit na nových firmách, tzv. start-upech. Extrémně levné peníze vytvářejí rychle rostoucí firmy, které by v „běžných“ podmínkách neměly šanci přežít. Na podobném principu přežívají i některé zavedené společnosti, které drží nad vodou právě jen levné peníze a aktivita centrálních bank. Ty ve snaze dosáhnout vyšší inflace tak podniky v podstatě uměle dotují. „Proto mluvíme o zombie firmách. Díky záplavě levných peněz nějakým způsobem přežívají, ale není to skutečný život,“ vysvětluje Stroukal.

Účastníci fóra se shodli, že zpomalení růstu je v současné fázi ekonomického cyklu nevyhnutelné. Pokud se bude pokračovat v nekonvenční měnové politice, může být zpomalení trvalé. Příkladem budiž Japonsko, které se po ekonomickém boomu v osmdesátých letech propadlo na dalších zhruba třicet let do dlouhodobé stagnace. Nadějí pro budoucí generace je proto hledání vhodných alternativ nejen k investování, ale i k celému současnému peněžnímu systému.

Celým večerem opět provázel výborný moderátor České televize Jiří Václavek a na závěr konference nechyběla ani diskuse, při které řečníci odpovídali na otázky publika.

‍