Vyšehradské fórum 2016: O čem politici nemluví. Finanční krize. Příčiny a možné dopady na eurozónu?

Čtvrtý ročník Vyšehradského fóra nesl podtitul „O čem politici nemluví. Finanční krize. Příčiny a možné dopady na eurozónu?“. Přednášky profesora Oldřicha Rejnuše a slovenského ekonoma Juraje Karpiše sklidily velký ohlas publika, přestože oba řečníci nevidí budoucnost světové a evropské ekonomiky právě optimisticky. Konferenci uváděl skvělý moderátor České televize Lukáš Dolanský. Akci si nenechalo ujít rekordních 1 500 posluchačů. Stala se tak největší konferencí na téma finance a investice v České republice.

‍

Oldřich Rejnuš: Proč ekonomice neprospívají extrémně nízké úrokové sazby

Jako první vystoupil profesor Oldřich Rejnuš z Fakulty podnikatelské VUT v Brně a Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity. Jeho přednáška „Klíčové faktory soudobého úpadku světové ekonomiky a budoucího rozpadu Evropské unie“ odhalovala slabá místa světové a hlavně evropské ekonomiky. Ve své přednášce mimo jiné vysvětlil, proč ekonomice neprospívají extrémně nízké úrokové sazby. „Je-li potlačeno tržní fungování úrokových sazeb, nemůže fungovat hospodářský cyklus. A nefunguje-li princip hospodářského cyklu, nemůže docházet k periodické očistě ekonomického systému, a tudíž nemůže fungovat ani tržní ekonomika, bez čehož nemůže být fungování ekonomiky efektivní,“ upozornil prof. Rejnuš. Evropská unie je podle něj velmi křehká a její budoucnost je ohrožena mnoha faktory. Ke konci EU by mohl přispět například pád Deutsche Bank, nastartování vysoké inflace nebo krach některé ze zemí EU. Obyčejní lidé by se na tyto scénáře měli dobře připravit. Musí se naučit dobře spravovat své majetkové portfolio a včas převést své finanční investice na investice reálné, jako je fyzické zlato a stříbro.

‍

Juraj Karpiš: Lekce z poslední krize. Selhal a opakovaně selhává bankovní systém

Slovenský ekonom Juraj Karpiš, spoluzakladatel a předseda think-tanku Institut ekonomických a společenských analýz, představil téma „Lekce z poslední krize. Selhal a opakovaně selhává bankovní systém“. Hlavním viníkem je podle něj náš finanční systém založený na nekrytých penězích s nuceným oběhem, tzv. fiat money. Ty nazývá „zlé peníze“ a považuje je za hlavní příčinu současné krize. Centrální banky tento systém zneužívají a uměle tištěnými penězi především dotují politiky. Juraj Karpiš se domnívá, že by centrální banky neměly mít monopol na vytváření peněz. Společná evropská měna dle jeho názoru nevydrží déle než deset až patnáct let. „Projekt eura funguje jako košík jablek. Máme košík shnilých jablek, do kterého vložíme jablko zdravé (Německo), a doufáme, že se zbavíme hniloby,“ řekl Karpiš.

Na závěr ekonom poradil, jak žít kvalitní život navzdory „zlým penězům“: žít bez dluhů, spořit si a investovat a nezapomínat na zlato jako na bezpečný přístav.

Na závěr konference nechyběl prostor pro závěrečnou diskuzi nad dotazy publika a pro autogramiádu obou přednášejících. Profesor Oldřich Rejnuš podepisoval svou publikaci Finanční trhy a Juraj Karpiš knihu Zlé peniaze.

‍