Vyšehradské fórum 2018: Jsme na vrcholu hospodářského cyklu

Ve čtvrtek 18. října proběhl v Kongresovém centru Praha už šestý ročník největší investiční konference v Česku – Vyšehradské fórum. Oba přednášející, ekonomové Štěpán Křeček a Štěpán Pírko, se shodli na tom, že se současný ekonomický cyklus ocitl na svém vrcholu a v nadcházejících letech můžeme čekat ekonomický útlum.

‍

Štěpán Křeček: Došli jsme na vrchol hospodářského cyklu. Co bude dál?

První řečník, hlavní ekonom společnosti BH Securities a.s. Ing. Štěpán Křeček, MBA, ve své přednášce „Došli jsme na vrchol hospodářského cyklu. Co bude dál?“ připomněl 10. výročí hospodářské krize a faktory, které ji spustily. Kromě nekvalitních hypoték to bylo také zvýšení cen ropy, růst inflace a úrokových sazeb. Podobnou situaci zažíváme právě teď, s tím rozdílem, že zadlužení společnosti od roku 2008 podstatně narostlo.

Důsledkem krize roku 2008 byly extrémně nízké úrokové sazby a kvantitativní uvolňování, výrazný pokles nezaměstnanosti, ale také tzv. oligopolizace trhů. To znamená, že velcí hráči se stali ještě většími – velké banky koupily malé, vytvořily se nové globální giganty (za poslední dva roky zkrachovalo jen v USA 30 velkých retailových obchodů v důsledku expanze Amazonu), nastoupil trend automatizace a umělé inteligence. Nastartovaly se tak nejdelší vzestup akciových trhů v historii a synchronizovaně globální hospodářský růst.

Ten však právě narazil na svůj stop. Vysoká poptávka vede k nárůstu cen komodit, což zvyšuje inflaci. To po letech velmi nízkých úroků vede k vzrůstu úrokových sazeb v USA, Mexiku, Velké Británii, Indii, Kanadě, Norsku nebo Rusku. „Inflace spolu s růstem úroků znamená neschopnost splácet dluhy. To v konečném důsledku může vést ke kolapsu systému s nedozírnými následky, nebo k velmi drahé záchraně předlužených ekonomik za peníze daňových poplatníků,“ uvedl Křeček.

Evropská centrální banka pod vedením Itala Maria Draghiho je zatím k zvyšování úrokových sazeb zdrženlivá, s ohledem na předlužený jih Evropské unie. Štěpán Křeček ale upozornil, že Draghiho mandát končí příští rok v říjnu a jeho nástupce zřejmě měnovou politiku znovu zpřísní. Zvyšování úrokových sazeb bude mít pro předlužené země jihu Evropy fatální dopad. Spolu se špatnými investicemi firem a vysokým zadlužením domácností může tato situace vyústit v hlubokou ekonomickou krizi. „Další krize nezačne ve Spojených státech, ale v Evropě, kde se růst úrokových sazeb zatím nekoná, ale budeme s ním mít velké problémy,“ upozornil Křeček.

Nejsou to ale jen úrokové sazby, které Evropě komplikují situaci. Je to také neschopnost dohodnout se na podmínkách Brexitu, rostoucí napětí mezi jižním a dolním křídlem Eurozóny, obchodní války nebo zvyšování výdajů na obranu.

Doporučením Štěpána Křečka pro investory je tedy vyhýbat se zadlužení, portfolio ladit defenzivně (přesunout prostředky z rizikových titulů do bezpečných přístavů jako je zlato) a mít připraveny disponibilní prostředky.

‍

Štěpán Pírko: Sejeme semínka další krize

Druhý přednášející, předseda představenstva a hlavní portfolio manažer společnosti Colosseum, a.s., Ing. Štěpán Pírko představil téma „Deset let od krize – je vše vyřešeno, nebo jsme na prahu další?“. Upozornil na extrémně nízké úrokové sazby, které ovlivňují chod ekonomiky i chování států a jednotlivců. „Sejeme semínka další krize. Dlouhodobě abnormálně nízké úrokové sazby v mnoha případech tlačí firmy, lidi i státy k neracionálnímu rozhodování ohledně investic a zadlužení. Mnoho subjektů se chová, jako kdyby tu dobré časy a levné peníze měly být věčně. To však není možné. Například 83 procent firem, které letos uvedly akcie na burze v USA, je ztrátových. To je nejvíce od roku 2000,“ řekl ekonom akciové společnosti Colosseum Štěpán Pírko.

Světová ekonomika má za sebou bezprecedentně dlouhé desetileté období růstu. Ten ale doprovází rekordní nárůst zadluženosti, která loni dosáhla 169 bilionů dolarů, což je 236 procent světového HDP. V České republice je podle údajů Banky pro mezinárodní platby tento poměr 132 procent. Nejvíce se zvyšuje zadlužování domácností, a to průměrným tempem 13,4 procenta ročně. „Fyzické osoby si půjčují hlavně na bydlení,“ dodal Pírko.

Dalším rizikem pro dnešní ekonomiku jsou obchodní války a zpomalení zahraničního obchodu. To může vyvolat inflaci a pokles zájmu investorů o americké dluhopisy. Štěpán Pírko také připomněl říjnový výrok Mezinárodního měnového fondu, podle kterého se „rok 2008 může během pár let zopakovat, ale tentokrát to může být mnohem horší“. Za zdroj potenciálních problémů vidí především dluhopisy – ať už státní, nebo podnikové, do těch proto doporučuje investovat jen velice opatrně. „Korporátní dluhopisy jsou časovanou bombou, která může brzy vybuchnout,“ varoval Pírko a McKinsey Global Institute, podle kterého „až 25 % korporátních dluhopisů v rozvíjejících se ekonomikách čelí riziku bankrotu“.

Aby investoři přestáli nadcházející situaci co možná nejlépe, doporučuje se vyhýbat rizikovým vládním a podnikovým dluhopisům s vysokým výnosem. Upozornil také na aktuálně nízkou cenu komodit včetně zlata.

Letošní ročník Vyšehradského fóra navštívilo více než 1 600 lidí. Vám všem, kteří jste si přišli poslechnout přednášky, děkujeme a věříme, že jste si odnesli zajímavé podněty k zamyšlení a také inspiraci pro své investice.

‍