VF 2016

Čtvrtý ročník Vyšehradského fóra nesl podtitul „O čem politici nemluví. Finanční krize. Příčiny a možné dopady na eurozónu?“. Přednášky profesora Oldřicha Rejnuše a slovenského ekonoma Juraje Karpiše sklidily velký ohlas publika, přestože oba řečníci nevidí budoucnost světové a evropské ekonomiky právě optimisticky. Konferenci uváděl skvělý moderátor České televize Lukáš Dolanský. Akci si nenechalo ujít rekordních 1 500 posluchačů. Stala se tak největší konferencí na téma finance a investice v České republice.

Jako první vystoupil profesor Oldřich Rejnuš z Fakulty podnikatelské VUT v Brně a Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity. Jeho přednáška „Klíčové faktory soudobého úpadku světové ekonomiky a budoucího rozpadu Evropské unie“ odhalovala slabá místa světové a hlavně evropské ekonomiky. Ve své přednášce mimo jiné vysvětlil, proč ekonomice neprospívají extrémně nízké úrokové sazby. „Je-li potlačeno tržní fungování úrokových sazeb, nemůže fungovat hospodářský cyklus. A nefunguje-li princip hospodářského cyklu, nemůže docházet k periodické očistě ekonomického systému, a tudíž nemůže fungovat ani tržní ekonomika, bez čehož nemůže být fungování ekonomiky efektivní,“ upozornil prof. Rejnuš. Evropská unie je podle něj velmi křehká a její budoucnost je ohrožena mnoha faktory. Ke konci EU by mohl přispět například pád Deutsche Bank, nastartování vysoké inflace nebo krach některé ze zemí EU. Obyčejní lidé by se na tyto scénáře měli dobře připravit. Musí se naučit dobře spravovat své majetkové portfolio a včas převést své finanční investice na investice reálné, jako je fyzické zlato a stříbro.

Slovenský ekonom Juraj Karpiš, spoluzakladatel a předseda think-tanku Institut ekonomických a společenských analýz, představil téma „Lekce z poslední krize. Selhal a opakovaně selhává bankovní systém“. Hlavním viníkem je podle něj náš finanční systém založený na nekrytých penězích s nuceným oběhem, tzv. fiat money. Ty nazývá „zlé peníze“ a považuje je za hlavní příčinu současné krize. Centrální banky tento systém zneužívají a uměle tištěnými penězi především dotují politiky. Juraj Karpiš se domnívá, že by centrální banky neměly mít monopol na vytváření peněz. Společná evropská měna dle jeho názoru nevydrží déle než deset až patnáct let. „Projekt eura funguje jako košík jablek. Máme košík shnilých jablek, do kterého vložíme jablko zdravé (Německo), a doufáme, že se zbavíme hniloby,“ řekl Karpiš.

Na závěr ekonom poradil, jak žít kvalitní život navzdory „zlým penězům“: žít bez dluhů, spořit si a investovat a nezapomínat na zlato jako na bezpečný přístav.

Na závěr konference nechyběl prostor pro závěrečnou diskuzi nad dotazy publika a pro autogramiádu obou přednášejících. Profesor Oldřich Rejnuš podepisoval svou publikaci Finanční trhy a Juraj Karpiš knihu Zlé peniaze.

Prof. Ing. Oldřich Rejnuš, CSc.

Profesor Fakulty podnikatelské Vysokého učení technického v Brně a Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity. Je absolventem magisterského studijního oboru Ekonomika a řízení a vědecké aspirantury na Fakultě strojní VUT v Brně. V roce 1994 habilitován na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně v oboru Finance, v roce 2003 jmenován profesorem v oboru Odvětvová ekonomika a management. Je členem vědecké rady Fakulty podnikatelské VUT v Brně a vědecké rady Vysoké školy finanční a správní v Praze. Působil také jako poradce v Moravské záchranné ekonomické komisi jihomoravského hejtmana. Je autorem mnoha ekonomických publikací a učebnic, například Teorie a praxe obchodování s cennými papíry či Finanční trhy. Dále je autorem více než třiceti vědeckých publikací uveřejněných v českých a zahraničních vědeckých časopisech. V přednáškách se věnuje hlavně tématu vývoje českého a světového finančního trhu s dopadem na světovou ekonomiku a lidskou společnost. Rektor mu v roce 2014 udělil Stříbrnou medaili Vysokého učení technického v Brně.

Mgr. Juraj Karpiš

Spoluzakladatel a předseda slovenského think-tanku Institut ekonomických a společenských analýz. Je absolventem Fakulty managementu UK v Bratislavě se specializací finanční management. V INESS se věnuje především problematice zdravotnictví, monetární politiky a eura. Mezi úspěšné projekty, na kterých se v rámci INESS podílel, patří například mezinárodně oceněný projekt internetového portálu o veřejných financích www.cenastatu.sk. Je členem Klubu ekonomických analytiků. Časopis Týždeň ho označil za osobnost roku 2011. V loňském roce vydal ekonomický bestseller Zlé peniaze – sprievodca krízou.

VF 2015

Finanční gramotnost, ekonomická krize a zajištění na důchod – to byla hlavní témata třetího a zatím nejúspěšnějšího ročníku Vyšehradského fóra, který se uskutečnil 7. října 2015 v Kongresovém centru na Vyšehradě. Konferenci si přišlo poslechnout více než 1 000 návštěvníků.

Jako první se představila Marcela Hrubošová, autorka projektu Finance pro radost a expertka na finanční vzdělávání. Poradila, jak se svými penězi dobře hospodařit. Základem je pravidlo 1 + 7 + 2, které učí, jak si rozdělovat příjem. Znamená to, že 10 % platu je naše osobní odměna, 70 % jsou běžné výdaje na život a zbývajících 20 % příjmu bychom měli odkládat na hromádku železné rezervy. Tu doporučuje investovat jen do toho, čemu opravdu rozumíme. Ideální je rozdělit ji podle pravidel tří loukotí: do nemovitostí, finančních aktiv a komodit. Zapomínat nesmíme ani na investici do vzdělání.

Hlavní analytik X-Trade Brokers Jaroslav Brychta vysvětlil příčiny i důsledky finanční krize z roku 2008. Způsobily ji vlády a centrální banky obrovským zadlužením celé společnosti. Trhy se staly závislými na podpoře centrálních bank, bez níž dnes nejsou schopny fungovat. Dále se tisknou peníze a ještě více se snížily sazby. Příští krize bude proto mít už mnohem tvrdší dopad. Diverzifikace úspor je v tomto prostředí stále důležitější a drahé kovy jsou jedním z nejsnazších způsobů.

Známá ekonomka Markéta Šichtařová přirovnala současný stav Evropy ke konci Římské říše: vnitřní spory, nájezdy barbarů, prostředí, kde nikdo nevládne, obrovské výdaje na sociální dávky, neúnosné daňové zatížení… Dalším problémem je rychle se zvyšující zadlužení celé Evropy, které směřuje k hromadnému bankrotu. Finanční trhy jsou přitom v současnosti na svých maximech, nevyplatí se proto investovat ani do dluhopisů, ani do akcií. Na důchod se dá podle Šichtařové v dnešní době nejlépe připravit hlavně nákupem nemovitostí a drahých kovů.

Ročník 2015 zpestřil křest druhé stříbrné mince ze série Sedm divů světa s motivem Velké čínské zdi. Kmotrem mince se stal Jaroslav Brychta. Proběhla také exkluzivní autogramiáda knihy Markéty Šichtařové Zlatý poklad a knihy Marcely Hrubošové Tahák na úspěšné podnikání.

Foto z VF 2015

VF 2014

Druhý ročník konference Vyšehradské fórum proběhl ve čtvrtek 2. října 2014. Přednášky dvou významných ekonomů Ronalda Ižipa a Jaroslava Brychty přinesly opět objektivní a srozumitelná fakta o aktuálních ekonomických tématech.

Jako první vystoupil spoluzakladatel a hlavní analytik TRIM Broker Ronald Ižip, odborník na makroekonomickou analýzu a vliv ekonomiky na klíčové finanční instrumenty. Vysvětlil principy fungování ekonomických cyklů a popsal roli dluhu v ekonomice. Dluh je z počátku velkým hnacím motorem hospodářství, ale v určité fázi ekonomiku tíží a je nutné se ho zbavit. Upozornil, že tento proces většinou bývá rychlý a dramatický. Podle Ronalda Ižipa celosvětová ekonomická krize stále neskončila. Hlavně proto, že nenalezla způsob, jak se obrovského dluhu zbavit, naopak ho navyšuje stále vyšším tempem. Centrální banky dokážou ovládnout pouze krátkodobé ekonomické cykly, ale neovlivní dlouhodobý cyklus. Když přijde krize v tomto dlouhodobém cyklu, je mnohem větší, než si kdo z nás pamatuje.

Druhý přednášející, kterým byl Jaroslav Brychta, hlavní analytik X-Trade Brokers a odborník na měnové trhy, ve své přednášce s názvem Jak na investice? vysvětlil, jak může každý člověk investovat na vlastní pěst a navíc často lépe než profesionál. Brychta v investování klade důraz na jednoduchost a nedoporučuje důvěřovat fondům a strategiím nabízejícím vyšší výnos, než přináší široký trh, protože jsou pouze volatilnější. První pravidlo rozumného investování zní, že čím jednodušší, tím lepší. Druhým pravidlem je diverzifikace. Nestačí ale diverzifikovat jen do akcií, nemovitostí a dluhopisů. Může nastat situace, že se všechna tato aktiva propadnou současně. Stejně jako Ronald Ižip pokládá i Jaroslav Brychta zlato za současné ekonomické situace za velmi vhodnou investici. Jde o extrémně jednoduché zajištění, které nás kryje i v případě, že celé portfolio padá.

Foto & video z VF 2014

VF 2013

První ročník populárně-vzdělávací akce Vyšehradské fórum se uskutečnil dne 6. 6. 2013. Motto akce znělo „Zvolte si svůj finanční scénář“. Na Vyšehradském fóru 2013 zazněly prezentace tří předních českých ekonomů – Vladimíra Pikory, Lukáše Kovandy a Jaroslava Brychty.

Z přednášky Vladimíra Pikory, jednoho z nejcitovanějších makroekonomů posledního desetiletí, zaznělo mimo jiné silné poselství, že stávající situace v eurozóně je neudržitelná, Evropa je nejednotná a bude se potýkat s velkými ekonomickými problémy. Hrozí rozpad eurozóny. Je nebezpečné mít všechny peníze v bankovním systému a běžných finančních produktech typu stavební spoření nebo penzijní připojištění, protože jejich velkou nevýhodou je, že státy u nich neustále mění pravidla.

Z vystoupení Lukáše Kovandy, ekonomického konzultanta a žurnalisty, vyplynula zejména tato myšlenka: od krize roku 2008 začaly centrální banky po celém světě bezprecedentně zasahovat do ekonomiky, čímž velmi ovlivňují vývoj jednotlivých investic. Mají na svědomí mnoho nerovnováhy na trzích a stojí za mnohými z bublin. Od roku 2008 máme jiný svět peněz i investic. I my musíme změnit to, jak investovat nyní a v budoucnu. Před námi jsou dva možné scénáře: japonský, tj. táhlá deflace, nebo zimbabwský, tj. masivní inflace.

Jaroslav Brychta, analytik finančních trhů a úspěšný investor, mluvil ve své přednášce o skutečné diverzifikaci. Aktiva se dají rozdělit do dvou skupin: standardní investicerizikové investice. Standardní investice milují řád, stabilitu, nízkou volatilitu a nemají rády riziko. Patří mezi ně téměř všechny akcie, dluhopisy, fondy, akciové indexy a nemovitosti. Rizikové investice profitují za krize, chaosu, nestability a vysoké volatility. Patří k nim např. některé opce, specifické akcie těžící z nestability a chaosu, ale také drahé kovy, zejména zlato. Do portfolia patří obě dvě skupiny investic a jejich poměr se mění podle toho, zda se očekává krize a nestabilita, nebo období prosperity a ekonomické rovnováhy.

Foto & video z VF 2013