Vyšehradské fórum 2020: Investiční strategie pro následující dekádu

Osmý ročník Vyšehradského fóra jsme kvůli pandemické situaci pořádali netradičně on-line. Díky tomu mohlo konferenci sledovat několik tisíc diváků. Naše pozvání přijal rakouský ekonom a vedoucí společník investiční společnosti Incrementum AG Ronald-Peter Stoeferle. Druhým řečníkem byl obchodní ředitel a hlavní analytik Golden Gate Pavel Ryba.

Ronald-Peter Stoeferle

Jeden z největších evropských expertů na drahé kovy Ronald-Peter Stoeferle se ve své přednášce zaměřil na roli zlata v éře inflace a nízkých úrokových sazeb. Jak připomněl, rok 2020 byl pro celý svět velmi náročný a zcela mimořádný. „Většina lidí si myslí, že covid je velký akcelerátor ceny zlata, z mého pohledu je to jen třešnička na dortu. Zlato rostlo už předtím díky dvěma impulzům: monetárním a fiskálním stimulům. To znamená, že státy nejen snižují úrokové sazby a tisknou nové peníze, navíc začaly čerpat z rozpočtů ohromné částky,“ vysvětlil Stoeferle.

Měnové a rozpočtové stimuly probíhají po celém světě. Navíc jsme byli svědky největšího ekonomického zpomalení od velké hospodářské krize. Tento vývoj by měl být podle Stoeferleho z definice deflační. Protože nikdo neplánuje velké investice ani nákupy a ceny aktiv klesají. Jenže centrální banky udělají vše pro to, aby deflační tlak vyrovnaly a nastartovaly inflaci.

Nejdůležitějším faktorem, který ovlivňuje cenu drahých kovů, jsou reálné úrokové míry, tedy sazby určené centrální bankou, od kterých odečteme inflaci. Vzhledem k tomu, že se FED zavázal, že nebude až do roku 2023 zvyšovat úrokové sazby a navýšil inflační cíl, můžeme v následujících letech počítat s negativními reálnými sazbami. A to je základ pro býčí trh se zlatem.

„Do dluhopisů se záporným reálným úrokem jsou zainvestovány biliony dolarů a tyto peníze se budou přesouvat do bezpečných aktiv. Mohou to být akcie, nemovitosti, ale hlavně to bude zlato,“ upozornil Stoeferle. Dokonce i známí investoři a velcí hráči začínají vstupovat do zlatého trhu, investiční fondy mají nyní ve zlatě jen zlomek prostředků a ten budou brzy potřebovat navýšit.

Na závěr rakouský ekonom vyzval k přemýšlení mimo zavedená paradigmata posledních čtyřiceti let, jestliže chceme v následujících dvou dekádách prosperovat: „Zlato není náboženství. Zlato není odpověď na všechno. Ale je to skvělý ochránce vašeho portfolia jako dobrý brankář. A z České republiky pochází dobří brankáři, jak víte. Zlato patří do každého portfolia. Odvádí skvělou práci. Je to ochrana proti inflaci, recesi, propadu akciového trhu, proti záporným reálným úrokovým sazbám.“

‍

Pavel Ryba

Pavel Ryba představil teorii permanentního portfolia, jehož základem je především jednoduchost a diverzifikace. Autorem původní myšlenky je ekonom Harry Browne. Nejde v ní o maximalizaci zisku, ale o nastavení robustní a bezpečné investiční strategie. Takové portfolio svému majiteli přinese dlouhodobý výnos, který překonává inflaci. „Je třeba přijmout, že budoucnost je nepředvídatelná a zcela jiná než současnost. Důležitá je pokora, protože trhy mají pravdu vždy, investor jen někdy,“ upozorňuje Pavel Ryba.

Centrální banky zaplavily trhy penězi a pokřivily je. Máme dnes největší záplavu peněz v historii a prozatím nízkou inflaci. Velkou zásluhu na tom nese globalizace, která umožnila stlačit ceny produktů dolů. Jenže tento zdroj bohatství je takřka vyčerpán a dveře pro masivní inflaci se otevírají.

Permanentní portfolio je díky široké diverzifikaci méně náročné na psychiku investora, protože prochází menším množstvím výkyvů. Počítá se všemi scénáři v ekonomice a běžnému investorovi dává možnost být připraven a dosahovat stabilních výnosů. Vývoj může být následující: inflace, deflace, ekonomický růst a prosperita, ekonomická recese a krize. Tyto možnosti se mohou navzájem kombinovat.

Základ je v rozdělení prostředků mezi čtyři hlavní aktiva: zlato, širší akciový index (nejlépe index S&P 500), dlouhodobé dluhopisy a hotovost. Všechny typy jsou zastoupeny rovnoměrně, každý tedy činí 25 % celku. Princip je v tom, že se snažíme držet portfolio stále takto vyrovnané. Jednou za rok tedy hodnotu jednotlivých složek přepočítáme a portfolio tzv. dovážíme. Pokud některé aktivum v portfoliu přesáhlo poměr 35 %, je čas je odprodat a to, které pokleslo pod 15 %, naopak dokoupíme.

Průměrná roční návratnost tohoto portfolia činí od roku 1974 do současnosti 8,46 %, přičemž průměrná inflace v této době byla 3,35 %. Akcie sice v tomto srovnání vydělaly o několik procent více, toto portfolio je však mnohem stabilnější a nepodléhá vysokým výkyvům. Během historie si prošlo propadem pouze šestkrát, nejvíc v roce 2008, kdy ztratilo 12,62 % (pro srovnání: index S&P 500 v tu dobu klesl o 38,9 %). Strategie je díky tomu vhodná i pro laické investory.

Na závěr konference nechyběl prostor pro dotazy diváků a vzájemnou diskusi obou řečníků. Večerem nás opět provázel skvělý moderátor České televize Jiří Václavek.

‍